Zápisník experimentátora
Hierarchy: MIDI
Naše malá Esterka má ráda hudbu. Proto jí občas hraji improvizované jednoduché melodie na syntezátoru. Používám k tomu malý syntezátor Korg Volca FM. Je to praktické řešení, protože když ji to nebaví a chce se hrát sama, může hned položit ručky na syntezátor a hrát si na dotykové klávesnici nebo může kroutit potenciometry a vytvářet si vlastní zvuky.
Při jednom takovém improvizovaném hraní vznikla melodie, která se mi strašně zalíbila a tuto melodii jsem později upravil do podoby valčíku. Základní melodii najdete v prvních třech taktech pro pravou ruku. Když se zkombinuje s typickým valčíkovým rytmem, který hraje levá ruka, vznikne pěkná melodická kombinace tónů. Nejprve jsem zkomponoval pouze první verzi, která se opakuje stále dokola. Ale pak jsem se o melodii rozmlouval se svém mámou a ta se dožadovala doplnění dalších taktů, aby byla celá skladba trošku pestřejší a delší. Tak vznikla druhá verze skladby.
Pak mě napadlo, že by tato skladba v tříčtvrtečním taktu mohla být výzvou i pro můj electribe 2
, na kterém se obvykle hraje pouze v čtyřčtvrťovém taktu. Ponořil jsem se do zkoumání možností nastavení tohoto syntetizéru a po pár hodinách se mi podařilo najít režim, ve kterém se to dá na něm sekvencovat v uspokojivé formě. Na začátek jsem sekvencoval pouze první dva takty a potom jsem se bavil s přidáváním bicích a různými možnostmi, jak se na syntezátoru hrát s výsledným zvukem. Když budu mít čas, dokončím to i pro electribe 2.
A pak mě napadlo, že by tato melodie mohla být vhodná pro můj pomalu se tvořící seriál článků o Arduinu a MIDI. Namísto nějaké známé melodie se mohu v článku pohrát s vlastní melodií. Takže tuto melodii použiji později na to, aby byla celá uložena v Arduinu a přes MIDI hrála na nějakém hudebním nástroji.
Melodie má tři takty. Pak se opakuje a na závěr jsou dva takty, které slouží k napojení na začátek skladby, aby se to celé opakovalo. Akordy pro pravou ruku hrají C dur, G dur a F dur. Pro netrénované oko to možná vypadá podivně, ale vzpomeňte si na můj článek o akordech a MIDI. Například v prvním taktu hraje levá ruka akord C dur a pravá hraje postupně všechny tři noty C, E a G z akordu. Nehrají sice najednou, ale díky tomu vzniká bohatší melodie. Tento princip je použit v celé skladbě, pouze na některých místech jsou použity zdánlivě nesouvisející noty. Ale hra není žádné přesné pravidlo. Skládáním not ve správném pořadí a rytmu se snažíte něco vyjádřit. Proto jsem například na konci druhého taktu použil i notu H, abych dosáhl slyšitelnou změnu v melodii.
Druhá verze přidává opakování první melodie s akordem F/C dur. Ten zápis znamená to, že se akord nehraje v základním tvaru, ale se používá jeho první obrat. Díky tomu není v melodii příliš velký posun v použitých tónech směrem nahoru a přesto to zní jinak. Čili stále slyšíte podobnou melodii.
Na konci devátého taktu jsem opět kvůli odlišení použil více not a podobně funguje i doplněna nota na začátku jedenáctého taktu. Na konci čtrnáctého taktu je značka pro opakování a po ní na závěr jdou dva ukončovací takty.
Když to budu sekvencovat do electribe 2, tak ten závěr bude pravděpodobně jiný. Jak přesně to bude znít se rozhodnu až během sekvencování, protože bude třeba zohlednit možnosti hudebního nástroje a sekvenceru v něm.
Všechny podklady jsou na serveru GitHub. Jsou tam noty pro MuseScore, MIDI soubory, MP3 soubory a PDF.
Video se nachází na serveru YouTube.
02.12.2018